Category robots.txt not found
Category robots.txt not found
Category katalog not found
Category katalog not found
Category katalog not found
Category katalog not found
Category robots.txt not found
Category robots.txt not found
Category robots.txt not found
Category robots.txt not found
Category robots.txt not found
Category robots.txt not found
Category robots.txt not found
Category katalog not found
Category katalog not found
Category robots.txt not found
Category robots.txt not found
Category robots.txt not found
Category robots.txt not found
Category cms.xml not found
Aktuálně

Během Velikonoc 29. 3.-1. 4. 2024 budou všechny naše pobočky K&V ELEKTRO zavřené a nebude dostupná ani naše zákaznická linka.
Zboží si můžete objednat přes maloobchodní nebo velkoobchodní e-shop a ve výdejně SMÍCHOV vyzvednout. Otevřena bude každý den od 7.00 do 20.00.

Velkoobchod a registrace
253 253 254
Po–Pá: 7:00 – 18:00, So: 7:00 – 13:00
Název nebo číslo produktu, kategorie...
0
Porovnávač
0Košík
ÚvodVelkoobchod a registraceAkceProdejny a kontaktyVše o nákupuBlogKariéraO společnosti
Kategorie produktů
Název nebo číslo produktu, kategorie...
Název nebo číslo produktu, kategorie...
K&V ELEKTRO
Hromosvodový materiál

Hromosvodový materiál

V našem sortimentu elektroinstalačního materiálu naleznete hromosvodové prvky včetně jejich příslušenství od výrobců DEHNTREMIS a OBO BETTERMANN.

Hromosvod

Hromosvod, vzácněji nazývaný bleskosvod, je zařízení, které vytváří umělou vodivou cestu k přijetí a svedení bleskového výboje do země. Používá se jakožto ochrana budov a dalších objektů před poškozením tepelnými a mechanickými účinky blesku, tj. před jejich požárem nebo mechanickým poškozením.

Hromosvody řadíme do systémů vnější ochrany před bleskem.

Použití hromosvodu

Hromosvod se zřizuje zejména na objektech, kde by mohl výboj blesku:

  • ohrozit zdraví nebo životy osob (bytové domy, nemocnice, školy)
  • způsobit poruchu (elektrárny, plynárny, vodárny, nádraží)
  • způsobit hospodářské či kulturní škody (výrobní haly, muzea, archivy)
  • ohrozit v případě zásahu blesku sousedící objekty požárem.

Princip funkce hromosvodu

Mezi zemí a bouřkovým mrakem může během bouřky vzniknout rozdíl elektrických potenciálů. Překročí-li rozdíl těchto potenciálů elektrickou pevnost vzduchové vrstvy mezi takovýmto mrakem a zemí, dojde k elektrickému bleskovému výboji. K tomuto výboji dojde v místě, kde vzduchová vrstva mezi zemí a mrakem je nejtenčí. Proto bleskem bývají zasažena nejčastěji různá vyvýšená místa v krajině, např. stromy nebo budovy.

Hromosvod využívá této zákonitosti. Lze jej obecně popsat jako elektricky vodivý předmět umístěný ve výšce nad chráněným objektem a vodivě spojený se zemí. Tím, že je hromosvod umístěn nad chráněný předmět, zvyšuje se pravděpodobnost, že blesk zasáhne hromosvod (který bezpečně svede potenciál blesku do země) a nikoli objekt nacházející se pod hromosvodem.

Části hromosvodu

Každý hromosvod má tři hlavní části – jímací zařízení (jímač)svod a uzemnění.

Jímač zajišťuje zachycení blesku. Bývá umístěn nejčastěji na vrcholu chráněného objektu, výše než nejvýše umístěné části objektu, neboť blesk má tendenci zasáhnout nejvýše umístěné předměty. Svod je elektrický vodič, který vodivě spojuje jímač blesku s uzemněním. Bývá proveden nejčastěji ve formě charakteristických ocelových lan vedených svisle na vnějších stěnách objektu od střechy směrem k zemi. Uzemnění tvoří nejčastěji pásy ze zinkované oceli zakopané v zemi podél objektu.

Jímač

Tyčový jímač hromosvodu

Jímače mohou být provedeny v podobě jímací tyčedržáků jímací tyče, jímacího vedení nebo mřížového jímače. Tyto jímače označujeme jako strojené. Jako jímače mohou být využity též i vhodné vodivé konstrukční prvky objektu, např. plechová krytina. Ty pak označujeme jako náhodné jímače.

Jímací tyč je plná ocelová tyč kolmo vztyčená na vrcholu objektu. Tento druh jímače je charakteristický pro hromosvody mnoha budov, především těch starších. Ochranné pásmo tyčového jímače má tvar kužele s vrcholem na horním konci tyče a sklonem pláště 45° (vrcholový úhel 90°). Jímací tyč musí mít tedy takovou výšku, aby její ochranné pásmo spolehlivě pokrylo všechny části chráněného objektu. Má-li objekt větší půdorysnou plochu, lze na něm rozmístit více jímacích tyčí.

Jímací vedení tvoří ocelový pozinkovaný drát průměru 8 nebo 10 mm vedený po střeše objektu rovnoběžně s jejím povrchem. Ochranné pásmo jímacího vedení má tvar trojúhelníku se sklonem 45° na obě strany a vrcholem 90° na jímacím vedení, sunutého po ose jímacího vedení. Je-li tedy jímací vedení taženo po hřebenu sedlové střechy se sklonem větším nebo rovným 45°, je jako ochrana před bleskem dostačující.

Je-li sklon střechy menší než 45°, musí být jímací vedení na hřebenu doplněno v určitých vzdálenostech příčnými vedeními. Tím je vytvořena mřížová jímací soustava. Rozteč mezi dvěma příčnými dráty nesmí překročit 20 m a rozteč mezi dvěma podélnými dráty nesmí překročit 60 m (15 m u zesíleného hromosvodu). Příčná a podélná vedení jsou ve všech bodech propojena, takže tvoří síť.

Vyskytuje-li se na střeše objektu vyvýšená část (např. komín), kterou nepokrývá ochranné pásmo jímací soustavy, musí být tato část vybavena vlastní jímací tyčí.

Svod

Svod spojuje jímací soustavu s uzemněním (zemniči). Svody mohou být strojené, vodiči vedenými na povrchu objektu či v omítce, nebo náhodné (využití stávajících prvků konstrukce objektu – ocelových sloupů, výztuže atd.)

Počet svodů se řídí obvodem půdorysu chráněného objektu. Na každých započatých 30 m obvodu půdorysu objektu náleží jeden svod. Je-li půdorysný obvod menší než 30 m, musí být objekt vybaven alespoň dvěma svody. Je-li objekt vyšší než 30 m, umísťuje se jeden svod na každých 15 započatých metrů jeho půdorysného obvodu.

Svod, je-li veden po povrchu střechy, může sloužit také jako jímač.

Uzemnění

Uzemnění může být provedeno zemnícími tyčemi, deskami, dráty, či pásky, uloženo v zemi, nebo v základovém betonu. Svodové vodiče jsou se zemniči spojeny rozpojitelnými šroubovacími svorkami.

Samotný hromosvod může být buď spojený s konstrukcí budovy, nebo izolovaný od chráněné budovy.

Historie hromosvodu

Meteorologický stroj Prokopa Diviše

Hromosvod vynalezl v polovině 18. století v Evropě premonstrát Prokop Diviš, který ve své farní zahradě v Příměticích blízko Znojma umístil v roce 1754 první hromosvod. Ve světě platí za vynálezce hromosvodu také americký vědec a politik Benjamin Franklin, který kolem roku 1750 prováděl podobné experimenty. První hromosvod na území Českého království, který byl umístěn na stavbě, byl instalován na zámku v Měšicích roku 1775.

Školený personál na pobočkách

21 poboček a přes 5000 výdejních míst v ČR

Široký sortiment ihned k odběru

Aktuality
10x více bodů za březnové nákupy!

29.2.2024
Když nakoupíš vybrané značky, Tvé body se Ti zdesetinásobí!
Přijď si k nám pro tipovací lístek a zkus své štěstí!
Zobrazit všechny

© 2024